Tenhle článek budu psát v češtině, ačkoli psaní tak gramaticky dobře neovládam. Chci to psát v češtině, abych lidem ukázal, jak si vážim, že tady žiju a pracuju. Že tady výletuju a vidím nádherná místa této krajiny. Jsem Slovák žijíci v České Republice již 7 rokem. Přišel jsem do Čech v roce 2013 s nejistotou, jak dlouho tady vydržím. Teď je vše jinak. Cítim se tady jako doma. Pracuju pro jednu z největších firem v Česku, bydlím v krásném podhorském městem v Jizerských horách a pravidelně výletuju za úžasnými místy v republice.
Za sedm let mého bydlení v Česku jsem hodně toho pochopil, naučil se a začal zvládat různé situace. Prožil jsem dobré i špatné chvilky. Po letech se pro mě Česká republika stala mým druhým domovem a miluju to tady, jako na Slovensku, jako doma. Nádherná krajina plná hor, krásných měst, památek, skvělý a nedotknutý přírody, rozhleden ze kterých se naskytují přenádherné pohledy do dálek. Lidé jsou tady ve své podstatě milý, mají nás Slováky stále rádi a považují nás za bratry (většinou). Ale najdou se i špatný výjimky, kterých je naštěstí méně. Mě se tady ohromně líbí, hlavně krajina, její příroda, památky, města a obce, národní parky, hory, řeky, zajímavosti, historie... Je to hodně důležité, znát věci, jako historii státu, kde žiju. Znát alespoň nějaká krásná místa, mít chuť poznávat krajinu a mít ji rád. Za 7 let tady v Česku jsem poznal mnoho úžasných lidí, skvělé kamarády, známé, poznal jsem tady svou přítelkyni. Lidé v Česku jsou v podstate hrdý na svou krajinu, ale nedávají to moc najevo. Samozřejmě, jako my na Slovensku, ani Češi nemají štěstí na politiky a na lidi, kteří vládnou této krásné zemi. V tomto jsou si obě země velmi podobné. Ale zpátky ke krajině. V roce 2019 jsem spolu s kamarádem začali výletovat po Česku. Začali jsme tady v okolí Jablonce nad Nisou, kde oba žijeme. Náš první výlet nás přivedl k rozhledně Královka u obce Bedřichov. Tehdy jsem ještě tolik nefotil a první fotky na prvním výletě vznikaly na telefonu. Okamžitě mě to tady uchvátilo a moc se mi líbily pohledy z rozhledny na široké okolí, na město Jablonec, na Jizerské hory či Krkonoše a na Ještěd. Fakticky hned na prvním výletě mě to chytlo a zalíbilo se mi to natolik, že dodnes výletuju, koupil jsem si zrcadlovku, mám za sebou stovky kilometrů po krajině a ještě hodně mě jich čeká.
Zpátky k prvnímu výletu. To nebyla jen Královka, protože z ní jsme pokračovali dál, objevovali krásy Jizerských hor, až jsme přišli k obci a lyžařskému areálu Hrabětice a o kus dál k rozhledně Slovanka. Tady jsme pořídili zase pár záběrů a šli dál krásnou krajinou, lesy a malými vesničkami až k třetí rozhledně Bramberk. Tohle byl náš první a úžasný výlet na místa, kam se i dnes rád vracím. Na to, že to byl první výlet, tak jsme nachodili docela dost kilometrů a bylo to opravdu celodenní výlet. Od toho dne jsem dál chtěl chodit na výlety a nejen po okolí Jablonce. První týdny a měsíce po prvním výletu jsme převážně výletovali po Libereckém kraji v okolí Jablonce a Liberce, většinou po rozhlednách. Navštívili jsme např. Černou Studnici, Nisanku, Tanvaldský Špičák, Libereckou výšinu, Ještěd. A tak po čase přišly na řadu další a delší výlety trochu dál od Jablonce např. do Harrachova, do Českého ráje na Hrubou Skálu, na hrad Trosky, na Paličník, do hlavního města Prahy.
Dnes už mám za sebou výlety i do větších turistických měst jako Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Vrchlabí, Hradec Králové, Trutnov, Pardubice, hrad Valdštejn, Prachovské skály, Jičín. Rád vzpomínám na každý jeden výlet a rád se na známá místa vracím.
Takže co víc dodat? Česká republika mi dala druhý domov, práci, přítelkyni, přátele, kolegy a možnost poznávat nádherná místa v různých krajích. Už jsem zvyklý na Českej život, i když se pravidelně snažím jezdit na Slovensko za rodinou. Vyrůstal jsem v Košicích, tak se tam rád vracím, moje rodný město stále miluju, ale to i život v Česku. Sedm let, je už dost dlouhá doba abych mohl posoudit, co mi to tu dalo a vzalo. Možná mi to vzalo pohodlnost nikam nevyjet z "hnízda", ale dalo mi to hodně zkušeností, síly, nových poznání, přátel, lásky a pod. A proto je potřeba abysme měli rádi svůj domov, jestli svůj rodný kraj, nebo kraj ve kterém bydlíme, mimo svůj rodný.
Češi, mějte rádi svou krajinu. Je nádherná, plná krásných míst, zákoutí, památek, přírody, hor a, i když to poslední dobou moc nevypadá, tak i skvělých lidí. Je to tu moc fajn, proto je tu i tolik Slováků, máme to k sobě blízko a máme hodně společného. Cítit se jako doma někde, odkud nejste? Tak to místo asi musí být hodně dobrý, protože místo, kde se necítíme dobře, není příjemný, což není případ Český republiky. Je tady příjemně a asi bych si už neuměl představit bydlet v jiné krajině... i když, člověk nikdy neví, život není jednotvárný.
Autor: Peter Nagy
2025 ©